Jednotlivé druhy rostlin nežijí v globálních podmínkách, ale na konkrétních lokálních stanovištích se specifickou kombinací podmínek prostředí. Povídání o globálních změnách a oteplování, i kdyby nám rozuměli, nebudou brát moc vážně. Zásadní jsou pro ně pochopitelně konkrétní změny, které se týkají jejich bezprostředních životních podmínek. Z globálního pohledu dochází vlivem oteplování k zvýhodňování druhů, které jsou přizpůsobené teplejším podmínkám, a k snižování počtu organismů adaptovaných na zvládání chladu. Takové změny můžeme označit za obecnou globální „termofilizaci" rostlinných společenstev.
Neplatí to ale bezezbytku ve všech typech vegetace, příkladem mohou být lesy temperátního klimatického pásu.
Pod korunovým zápojem vzrostlých lesních porostů panuje zcela jiné mikroklima, které se výrazně liší od toho globálního, a globální změny sem doléhají se zpožděním.
Rozsáhlé lesní porosty omezují kolísání teploty a její prudký nárůst např. během letních veder. Kompaktní lesní zápoj má navíc vliv i na vlhkost, která je v lese oproti bezlesým plochám vyšší a pomáhá druhům v podrostu lépe se vyrovnat s periodami sucha během roku. Lesy tak omezují působení makroklimatických změn na společenstva rostlin v podrostu a vytvářejí prostředí, které příliš nepřeje snadnému šíření teplomilných druhů rostlin. Pochopitelně záleží na hustotě korun stromů, protože čím jsou stromy hustěji olistěné, tím méně teplomilných druhů se pod nimi vyskytuje. Lesy v mírném klimatickém pásu navíc pod vlivem oteplování spíše houstnou, takže svůj efekt zmírňující dopady klimatických změn v jejich podrostu ještě zvyšují. Jedná se o pěkný příklad zpětné vazby, kdy si lesní ekosystém udržuje svoje životní prostředí navzdory měnícím se okolním podmínkám.
Přitom se vkrádají přinejmenším dvě otázky, které spolu úzce souvisejí. Jak dlouho ještě dokáže les vzdorovat vzrůstajícím teplotám? Tou druhou je otázka vlivu člověka.
Opakovanými zásahy do kompaktního lesního zápoje těžbou dřeva a fragmentací porostů omezujeme zmiňovaný ochlazovací vliv. Dveře pomyslné chladničky často otvíráme, a tím stále více ohříváme a vysušujeme vnitřní prostory. Tento vliv dokumentuje nárůst teplot a snížení vlhkosti v člověkem ovlivněných lesích následované nástupem teplomilných druhů. Jak dlouho bude lesní chladnička vzdorovat globálním změnám, záleží na jejím dobrém stavu a našem chování.