Jelenu evropskému se u nás v poslední době velmi daří a jeho populace, navzdory mysliveckým opatřením, neustále vzrůstá. Odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) se pustili do zjišťování, jak je jelení populace početná v Krušných horách. A použili k tomu osvědčenou metodu, která nic nestojí a je velmi efektivní: sčítání hromádek trusu.
„Stanovení početnosti volně žijících druhů zvěře, zejména kopytníků, je značně obtížné. S vývojem moderních technologií jsou stále zkoušena nová řešení, jako například sčítání různých druhů zvěře pomocí termovizních přístrojů,"říkají Jan Cukor a František Havránek z VÚLHM.
"Metoda stanovení početnosti zvěře pomocí nalezeného počtu hromádek trusu je však stále jednou z nejpoužívanějších metod po celém světě. V porovnání s ostatními metodami má nesporné výhody. Je časově nenáročná, nepotřebujete technické vybavení a je levná. Sčítat můžete zvěř v průběhu celého roku," říkají Cukor a Havránek.
Metoda je prostá. Uvažuje se, že rozklad jedné hromádky trusu trvá rok. Dále se vychází z toho, že jelen evropský denně položí 25 hromádek trusu. A pak už jen stačí projít dané území a počítat hromádky.
Jak ukázaly výsledky sčítání v krušnohorských honitbách Blatenský Vrch a Zlatý Kopec v letech, počty jelena evropského několikanásobně překračují jarní kmenové stavy, tedy stavy zajišťující přirozenou reprodukci. Průměrný počet jelena evropského v honitbě Blatenský Vrch byl v roce 2015 9,6 ks/100 ha, v roce 2016 pak 9,7 ks/100 ha. Průměrné počty jelena evropského v honitbě Zlatý Kopec byly stanoveny v roce 2015 na 7,8 ks/100 ha, v roce 2016 pak na 6,1 ks/100. Takové počty podle výzkumníků mohou znamenat zvýšené riziko poškození lesních porostů.
Důvodů nárůstu populací kopytníků je více, například změny prostředí a absence přirozených predátorů. S tím úzce souvisejí škody na lesních porostech a na polních plodinách. Kvůli vysokým populacím kopytníků se v Evropě zvýšil odstřel ve většině zemí o desítky až stovky procent. Přesto se předpokládá, že populace zvěře rostou mnohem rychleji a lovem se nedaří pošty dostatečně redukovat.
Mezi nejvýraznější poškození patří loupání kůry, okus a ohryz. Pokud loupání překročí 90 % obvodu kmene, dochází k odumírání celého stromu. V případě poškození mohou do kmene pronikat houbové patogeny, které následně ovlivňují stabilitu porostů a kvalitu dřevní hmoty.