Správa národního parku České Švýcarsko se obává kalamity lýkožrouta smrkového. Ten by se mohl rozšířit ze Saského Švýcarska, kde se rozhodli proti škůdci nezasahovat. Obavy z kalamity mají také pracovníci Lesů České Republiky, kterým se rozhodnutí německé strany vůbec nelíbí.

Reportáž„Tento strom byl napaden lýkožroutem smrkovým, a je v podstatě po smrti. Kůrovec kompletně ožral lýko na tom stromu," ukazuje Jan Drozd na obnažený kmen smrku, kde jsou zřetelně vidět chodbičky.Jedna hlavní svislá od samičky a od ní stovky do stran se rozbíhajících se vedlejších chodbiček, které vytvořily larvy. Na jejich konci se lýkožrout zakuklí, posléze provrtává tyto dírky do té kůry, kudy vylétává ven. „Teď kůrovec přezimuje, první jarní rojení probíhá koncem dubna," dodává Drozd.Letošní rojení lýkožrouta bude velkým problémem hned ze dvou důvodů – jednak jsou v lesích jak národního parku, tak v lesích České republiky ještě tisíce kubíků nevytěženého dřeva po dvou vichřicích.„V současnosti musíme ještě zpracovat zhruba 10 tisíc m3 dřeva," vypočítává mluvčí národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. „Zbývá zpracovat 55 tisíc m3 kalamitního dříví," doplňuje mluvčí společnosti Lesy ČR Eva Jouklová.Popadané dříví se může stát domovem pro lýkožrouta smrkového – tedy kůrovce. „Máme informace, že v přírodních zónách národního parku Saské Švýcarsko, kde leží tisíce metrů krychlových dříví, nebudou lesníci zasahovat proti šíření podkorního hmyzu," nastiňuje druhý problém Jouklová a dodává: „Oba parky proto vnímáme jako potenciální zdroj kůrovců."Saské Švýcarsko má 57 % bezzásahové plochy lesa, říká mluvčí saského parku Hanspeter Mayr: „Tyto porosty kůrovec postupně vyselektuje, a dojde tam ke zmlazení lesa bez toho, abychom cokoliv dělali. Je důležité, jak se to pojmenuje – leckdo tomu říká kůrovcová kalamita, u nás to vnímáme tak, že kůrovec koriguje nemocné smrky."Naopak v Českém Švýcarsku by proti kůrovci rádi zasáhli, ale nemůžou. „Po přechodnou dobu se nám v bezzásahových územích objevilo i 21 % naší rozlohy, kde bychom zasáhnout potřebovali. Minimálně půl roku, do schválení nové zonace, to nebude možné," vysvětluje Salov. Nová zonace umožní vyčlenit porosty, ve kterých je potřeba zasahovat proti kůrovci z klidových území. Než ale bude schválená, lýkožrout za sebou bude mít minimálně jedno rojení, záležet bude hlavně na počasí. Park teď tedy hraje o čas.