Data z výzkumů v Žofínském pralese chce při projektu GEDI využít v následujících letech americká NASA. Jejím cílem je pomocí scanování Země zjistit, kolik uhlíku jsou lesy schopné ukládat. Jako reprezentativní území středních poloh na kontinentu jí má pomoci právě rezervace v Novohradských horách.
JIŽNÍ ČECHY Je nejstarší českou rezervací, která letos oslaví 180 let od založení. A také jedním z nejdetailněji prozkoumaných českých lesů. I díky tomu se Žofínský prales dostal do hledáčku vědců z americké NASA. Ti budou chtít data nasnímaná na 25 hektarech plochy využít při plánovaném projektu GEDI, který souvisí třeba i s výzkumy globálního oteplování Země.
„Velmi zjednodušeně, bude to probíhat tak, že si NASA z mezinárodní vesmírné stanice nascanuje všechny lesy na celé planetě. Cílem výzkumu je zjistit, kolik uhlíku je ten který typ lesa schopný uložit. K tomu bude třeba vytvořit rovnice pro přesné propočty. A právě k jejich sestavení se využijí data nasbíraná v terénu," vysvětluje Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Brně. Právě ten se svými kolegy provádí výzkumy v pralese už od roku 1997.
Podobně jako Žofínský prales studuje tým Tomáše Vršky i dalších zhruba 15 lokalit v Česku, od lužních lesů až po horské smrčiny. „Od roku 2012 je Žofínský prales jako jedno ze čtyř území v Evropě zařazený do globální sítě pralesů ForestGEO. A nejlépe reprezentuje lesy středních poloh kontinentální Evropy, navíc je opravdu detailně zmapovaný. Ukazuje se, že fakt, že se při výzkumu snažíme získávat opravdu co nejpodrobnější data, se nám teď vrací," říká k plánované spolupráci s NASA Vrška.
Podobně detailně zmapované je i území šumavského Boubínského pralesa, který má ale specifičtější podmínky, a tak nakonec dostal pro výzkum přednost prales v Novohradských horách.
Správa parku slaví Rok pralesů
Nabídka spolupráce s americkými vědci přichází v zajímavou dobu. Letos totiž slaví Žofínský prales 180 let od svého založení, asi nejznámější z českých pralesů na Boubíně pak 160 let. I proto je letošním rokem pro Správu NP Šumava Rokem pralesů. Ten odstartoval loni v prosinci vydáním knihy Pralesy Šumavy, v níž obě místa spolu s dalšími lokalitami popisuje autor Jan Dvořák.
„I když byl Žofínský prales jen jedním z 18 míst, která jsem při psaní knihy navštívil, asi mě ovlivnil úplně nejvíc. Udivuje mě, co vše se tam dá zjistit z půdy, i to, že se tam dají objevit tisíc let staré vývraty. Je to krásné území. Kníže Buquoy byl při vyhlašování rezervace asi ovlivněn četbou romantické literatury, ale díky mu za to, že nám tohle území zanechal," míní Dvořák.
Historie Žofínský prales
Spolu s pralesem Hojná Voda, který také leží v Novohradských horách, je nejstarší rezervací v pevninské Evropě. Leží v nadmořské výšce 735–829 metrů. V roce 1838 jeho území o rozloze přes 38 hektarů začal chránit hrabě Jiří František August Buquoy. V dalších letech se plocha rezervace zmenšila až na pouhých 1,7 hektaru. V té době se do pralesa zasahovalo odvážením souší. Absolutní zákaz těžby padl až v roce 1882 a od té doby se plocha rezervace zvětšovala až na současných 102 hektarů. Od roku 1991 je prales oplocený a nepřístupný veřejnosti. Hlavní dřevinou je buk (60%). Nejstarší stromy jsou staré přes 450 let.