V lesích spravovaných Lesním družstvem se sídlem v Přibyslavi poškodila vichřice podle úterního odhadu nejméně 50.000 metrů krychlových dřeva, což je množství převyšující běžnou roční těžbu družstva. Polomy mohou být v konečném součtu ještě větší, řekl dnes novinářům vedoucí ekonomického úseku Petr Podhrázký. Jde podle něj o nejrozsáhlejší kalamitu za 22 let od obnovení družstva. Poničené stromy má ve svých lesích i samo město Přibyslav.

V Přibyslavi zaznamenali meteorologové v neděli nejsilnější poryvy větru na Vysočině, foukal rychlostí až 125 kilometrů v hodině. Polomy jsou i jinde v kraji. "Následkem vichřice je v lesích na Žďársku poškozeno mnoho stromů a hrozí jejich pád," upozornil dnes Jaroslav Doubek z odboru životního prostředí ve Žďáru nad Sázavou. Nebezpečné jsou i lesy kolem nádrže Staviště.

Přibyslavské lesní družstvo spravuje 5700 hektarů lesů, ročně těží 40.000 až 45.000 metrů krychlových dřeva. Nejpoškozenější lesy jsou kolem Nového Veselí na Žďársku, z nichž je potřeba vytěžit 20.000 metrů krychlových dřeva. "Z 90 procent jde o téměř dospělé nebo dospělé porosty, takže se dá uvažovat, že co kubík, to jeden strom," přiblížil.

Zpracování polomů není podle lesníků takový problém jako zajištění odbytu, trh se dřevem byl zahlcen už předtím kvůli kůrovcové kalamitě. Stromy jsou po vichřici vyvrácené, ale i zlomené, což znamená větší znehodnocení a tím i nižší prodejní cenu dřeva. Družstvo kvůli tomu přijde asi o milion korun. Vytěžení polomů je navíc nákladnější, dodal Podhrázký.

Město Přibyslav má část lesů v družstvu a 106 hektarů si spravuje samo. V jeho lesích vichřice poničila 500 metrů krychlových dřeva, množství odpovídající roční těžbě. "U nás asi bude víc zlomů, kolem 50 procent," odhadl starosta Martin Kamarád (ODS).

Zpracování polomů už se v lesích rozbíhá. Popadané stromy z cest v lesích družstva se dělníkům podařilo odstranit v pondělí. Od příštího týdne by v nich měly začít kalamitu zpracovávat tři takzvané harvestory, jež družstvo objednalo. Jde o výkonné stroje, každý nahradí sedm lesních dělníků s motorovou pilou.

Lesní družstvo počítá s tím, že bude kalamitu zpracovávat do jara. Podle Podhrázkého je výhodou to, že v tomto ročním období nehrozí množení kůrovce a dřevo díky nižším teplotám neztrácí na kvalitě. "Ale je tu velké riziko, že napadne sníh a že to dřevo nedostaneme z lesa," uzavřel.