Logo
Vytisknout tuto stránku

Ministerstva si účtují 28 milionů za „nic“. Půlku z rozpočtu platí EU (blesk.cz)

Při podrobnějším pohledu na rozpočet plánu na revitalizaci Krušných hor dvě položky přinejmenším zarazí. Čtrnáct milionů bude stát třeba samovolné rozpadnutí stromů a se stejnou částkou se počítá i na „zanechání porostů bez lidského zásahu". Proč takové sumy?

Program počítá s obnovou Krušných hor až do roku 2030 za maximálně 4,1 miliardy korun. Peníze na pokračování revitalizace by mělo dodat ministerstvo zemědělství, menší částku pak poskytne státní podnik Lesy ČR, ministerstvo životního prostředí a také evropské programy.

Program revitalizace Krušných hor zpracovalo ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Tento materiál byl mimo jiné připomínkován v průběhu prvního a druhého kvartálu roku 2016 Karlovarským a Ústeckým krajem, kde se právě Krušné hory nachází.

Bližší prozkoumání plánovaného rozpočtu pak odhalí minimálně dva zajímavé body. Za „ponechání stromů a dřevní hmoty v porostech až do přirozeného rozpadu, iniciace vzniku dutin" si totiž ministerstvo životního prostředí naúčtovalo 14 milionů. Stejnou částku pak plánuje vynaložit na „ponechání vybraných porostů bez přímých lidských zásahů či s minimálními zásahy".
Platit se bude za „újmu"

Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Ústeckého kraje Monika Zeman pro Blesk.cz osvětlila, kde vlastně 28 milionů skončí.

„Pro období 2017–2030 jsou předpokládány náklady v celkové výši 14 mil. Kč (1 mil. Kč/rok) pro každý cíl. S ohledem na charakter opatření lze předpokládat, že se jedná o újmu, která bude zřejmě každoročně vyplácena vlastníkovi lesů za to, že se zdrží standardního hospodářského využití svého lesního majetku na úkor ochrany přírody," uvedla Zeman. „Princip podobných úhrad za újmu, omezení hospodářské činnosti na úkor jiné činnosti či veřejného zájmu, je v praxi zcela běžný," vysvětlila.

To později potvrdila i zástupkyně mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová. „Jedná se o odhad náhrady dřevní hmoty vlastníkům lesa za to, že tuto hmotu ekonomicky nevyužijí, plus náklady na monitorování vývoje," řekla Taušová.
Další „seznam smrti"?

Rozpočet dále počítá s vynaložením 10 milionů na snížení stavů černé zvěře a nepůvodních druhů predátorů tetřívka obecného. Krušné hory jsou totiž hlavní oblastí výskytu tohoto středně velkého druhu ptáka podobného slepici. Přestože jde o chráněného ptáka, na kterého se vztahuje směrnice EU o ptácích, jeho populace v Česku dramaticky klesá. I proto chce ministerstvo životního prostředí „zatočit" s jeho predátory. Z materiálu, který měl kraj k dispozici, ale není jasné, kterých zvířat se usmrcování bude týkat.

„Druhy nejsou specifikovány, ale z obsahu je zřejmé, že primárně jde o snížení stavu černé zvěře (prasete divokého). Nepůvodní savci, kteří by měli negativně působit na populaci tetřívka a jichž by se mělo opatření týkat, nejsou blíže specifikováni," dodala Zeman. „Jedná se o financování odchytových zařízení především pro černou zvěř, jelikož likviduje snůšky tetřívka," doplnila Taušová. Jakých přesně druhů se odchyt týká, ale do uzávěrky tohoto článku neupřesnila.

Plán revitalizace Krušných hor počítá s obnovou bezmála 16 hektarů porostů. Plán projedná ve středu vláda.

Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.