{mosimage}V důsledku vichřice z 18.-19.1. 2007 s doznívající silnými poryvy větru 20.-21.1.2006, která postihla celou ČR, došlo v NP Šumava k poškození části lesních porostů. Objem vyvrácených nebo větrem zlomených stromů je odhadován na cca 670 000 m3 dřeva.
K rozsáhlým velkoplošným vývratům a polomům došlo v následujících lokalitách:
1) Polom – Plesná – Ždánidla
2) Černá hora
3) okolí Kalamitní svážnice pod Třístoličníkem.
Ve všech těchto případech se jednalo o lokality v minulosti významně ovlivněné nahodilou těžbou a asanacemi kůrovce. Nesouvislé porostní okraje starý holin a na holinách izolované ostrůvky geneticky cenných více jak 140 let starých smrků větru neodolaly.
Velmi slabý vliv vichřice byl zaznamenán v bezzásahovém území Mokrůvky – Březník – Roklan, prales Trojmezná a na rašelinných smrčinách v okolí vrchovišť včetně rozsáhlého komplexu v okolí Weirfellerských slatí. V těchto lokalitách byl potvrzen významný pozitivní efekt stojích suchých stromů, které ztlumily rychlost vítr a ochránily živé stromy.
Podle dostupných údajů nepřesáhla rychlost větru na Šumavě 135 km/hod (stanice Churáňov; v nárazech 169 km/hod Velký Javor) a jedná se o vítr nepřesahující maximum z posledních 20 let.
Celková výměra NP Šumava je 68 064 ha, z toho výměra lesních pozemků podle parcelního vymezení je 49 538 ha. Těžba dřeva v lesích obhospodařovaných Správou NP a CHKO Šumava v roce 2006 byla 108 359 m3, z toho kůrovcová těžba 25 789 m3 a ostatní nahodilá těžba 34 504 m3.
Zhodnocení:
Vichřicí byly postiženy především porosty v minulosti negativně ovlivněny lidskou činností. Pouze slabě byly vichřicí postiženy jádrové bezzásahové oblasti NP.
Nově vzniklé rozsáhlé polomové plochy v extrémních polohách nad 1100 m n.m. navazují na rozsáhlé holiny vytvořené v 80. – 90.l. 20.st.
Byla významně redukována rozloha doposud živých ploch horského smrkového lesa na Šumavě (bude upřesněno).