Moje inzeráty

Lidé na Šumavě mají strach, že polomy způsobené orkánem napadne škůdce

Šumava - Kvůli orkánu se na Šumavě znovu rozhořel spor o kácení dřeva a kůrovci, který by polámané stromy mohl napadnout. Šumavské obce chtějí z lesů vytěžit veškeré zničené dřevo, tedy i kmeny ležící v prvních zónách.
 Kategoricky proti jsou ekologičtí aktivisté, kteří říkají: Nechte dřevo v nejcennějších zónách ležet a příroda si s ním poradí. Nyní je řada na správě parku a ministerstvu životního prostředí, které může odvoz poničeného dřeva z první zóny parku mimořádně povolit.
 Kvůli ministerskému zákazu odvozu dřeva z prvních zón, kde je příroda nejpřísněji chráněna a turistům zakázaný vstup, mají obce nárok na peněžní náhradu škod. Šumavští starostové ale tvrdí, že poškození lesa jim nikdo nenahradí.
"Když necháme dřevo ležet v lesích, tak se do něj dá kůrovec, lesy uschnou a nakonec na Šumavu nepojedou turisté. Proč by se jezdili dívat na uschlý les, já bych také nejela," řekla starostka Borových Lad Jana Hrazánková, která je vystudovaná lesní inženýrka. Správa parku zatím definitivně neřekla, co s dřevem, které na šumavských kopcích po větrné smršti leží v místech, která mají být zcela bez zásahu člověka. "V prvních zónách leží zhruba pět procent z celkových 670 tisíc kubíků popadaného dřeva, což je minimum. Obce mají na kompenzaci škod nárok ze zákona," řekl ředitel správy národního parku Alois Pavlíčko. V prvních zónách tak podle jeho odhadu leží 33,5 tisíce kubíků dřeva. Ve srovnání s celkovou škodou je to sice minimum, ale v porovnání s běžnou průměrnou roční těžbou v celém šumavském parku je to zhruba třetina.
 Naopak ekologičtí aktivisté mají jasno. Platí totiž stále rozhodnutí ministra životního prostředí z roku 2005, že v některých částech prvních zón se nezasahuje proti kůrovci ani v případě, že stromy padnou kvůli silnému větru.
 "Je nemyslitelné, aby se nyní preventivně odstranilo dřevo z míst, kde má podle rozhodnutí ministerstva ležet, jen proto, že máme strach z kůrovce," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
 Bláha dodal, že s likvidací kalamity by začal na okraji parku, aby se případně kůrovec nemohl dále šířit do okolních lesů, a postupoval by do nitra šumavských lesů, ale v nejdivočejší přírodě Šumavy by veškeré popadané stromy ponechal.
 Ode dneška mohou také obce žádat ministerstva o peníze na likvidaci škod na svém majetku nebo třeba na zalesnění holin. Vláda už vyčlenila dvě stě milionů korun.
 "Tato částka se může ještě zvýšit, ale pravděpodobně bude stačit. První peníze mohou obce dostat do měsíce či dvou," řekl ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek z KDU-ČSL.

***

"V prvních zónách leží pět procent z celkových 670 tisíc kubíků popadaného dřeva." ředitel parku Alois Pavlíčko

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy