26.1.2009
Helena Vaculová
Brno - „Stromořadí podél silnic má i určité výhody, ale pro bezpečnost je to spíše hrozba,” říká Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu v Brně, který se zabývá bezpečností provozu na pozemních komunikacích.
* Říkáte, že stromy u silnice mají své výhody a současně jsou i hrozbou. V tom je ale určitý rozpor.
Je a kvůli těmto protichůdným funkcím je také velmi obtížné hledat nějaký kompromis. Pro bezpečnost jsou problémem, ale není zase alej jako alej. Pokud jsou stromy dál od silnice, v řidších rozestupech, jsou to vhodné dřeviny, například ne moc masivní, tak to může naopak bezpečnosti i prospět.
* Jak?
Aleje podél cest mají vodicí účinek. Zdůrazňují směrové vedení, je lépe vidět, kde silnice zatáčí, a dříve upozorní na nějakou křižovatku. A v některých případech to má i mírně blahodárný vliv na rychlost. Jezdí se v nich o něco pomaleji, než když je v okolí holina. Stromy jsou přece jen jakési boční objekty, které jdou do periferního vidění a usnadňují vnímání rychlosti. Ovšem to riziko, že vozidlo sjede ze silnice a narazí do stromu, je bohužel také velké. Největším problémem jsou staré aleje, které neumožňují vozovku pořádně rekonstruovat a častokrát v nich stromy navíc zasahují až do krajnic.
* Takže přece jen raději kácet?
Spíš by se měla vytipovat nebezpečná místa, což jsou například stromy v zatáčce, a tam by hledisko bezpečnosti mělo převažovat.
* A jiná opatření nejsou? Co třeba v těchto úsecích snížit rychlost?
To dělají hodně v Braniborsku. Zakazují předjíždění v těchto úsecích nebo tam umísťují svodidla. Této problematice se věnují poměrně hodně a je to i tím, že alejí podél silnic tam mají velmi mnoho a jsou i jejich chloubou. Asi tak jako Eiffelova věž pro Pařížany. Brání se jejich likvidaci a hledají kompromis.
* Mluvíme stále o starých alejích. A co ty nové? Ty jsou bezpečnější?
Nové stromořadí by mělo být nejméně čtyři metry od okraje komunikace, za příkopem a stromy by se měly sázet pokud možno dál od sebe, aby mezi nimi byl dostatečný únikový prostor. V literatuře jsem četl, že ideální je, pokud kmen má průměr do osmi centimetrů, tomu se dá ještě vyhnout.
* Záleží i na tom, o jaký druh stromu se jedná?
Jestli jsou některé dřeviny vhodnější a jiné ne? Tak detailně jsem to nestudoval, ale v literatuře by se i takové věci daly najít. Této problematice se zejména v zahraničí věnují poměrně hodně. Obecně se dá říci, že ze stromu nesmí padat větve, měl by být odolný vůči soli, neměly by z něj padat jablka nebo jiné plody pod auta a dokonce ani listí, na kterém mohou dostat smyk. Měl by také zadržovat vodu. Skoro bych řekl, že výběr vhodné dřeviny je velká věda.
* Radí se silničáři s vámi nebo dalšími pracovníky Centra dopravního výzkumu, jak obnovit nebo upravit stromořadí, aby bylo bezpečnější?
Že by správci komunikací chodili za námi a ptali se na aleje? Tak to ne. Ono to zase není takovým středem jejich zájmu, aby se tím systematicky zabývali.
***
„Stromořadí by mělo být nejméně čtyři metry od okraje komunikace, za příkopem a stromy by se měly sázet pokud možno dál od sebe.”