Moje inzeráty

Šumava - Kritici nezasahování proti kůrovci a pochybovači o budoucnosti šumavských lesů dostali včera od správy národního parku tvrdý úder.

Pod uschlými stromy tu vyrůstá nový les. A to daleko rychleji, než ochránci přírody očekávali.

 To, že je nezasahování proti kůrovci správné, navíc park vůbec poprvé doložil čísly. Zatímco ekologičtí aktivisté tleskají, starostové a regionální politici tvrdí, že je ani tato čísla nepřesvědčila.

Správa parku přišla s výsledky rozsáhlého desetiletého výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat, jak pod uschlými dřevinami na Šumavě vyrůstají nové smrčky. Čeští a bavorští vědci zaměstnaní v parku zkoumali Modravské pláně, které jsou jedním z nejvýše položených míst, kde souvisle stromy rostou. Tady konkrétně vzácné horské smrčiny. Rozloha uvedeného území činí 1 300 hektarů a patří k nejchladnějším a nejvlhčím územím v České republice. Sníh zde dosahuje až třímetrové výšky a leží tu téměř 200 dnů v roce.

 Na hektaru plochy šumavských lesů roste v průměru 2,5 tisíce nových smrčků. Přitom už 500 stromků na této ploše je zárukou, že vznikne nový les.

Podle vědců se zároveň v lesích rodí různě starý porost a kůrovec nikdy nemůže zaútočit na stromy tak, aby celá Šumava uschla. V nejhorších letech kůrovcové kalamity, kdy badatelé hovoří o frontálním útoku, napadne lýkožrout kolem 40 až 60 metrů lesa.

 Podle šumavských starostů je ale situace opačná. „Jestliže správa parku hovoří o lokalitách, kde se les obnovuje, já vím o místech, kde se tak neděje. Kromě toho tu zase vyrůstá jen smrkový les, místo aby skladba stromů byla pestřejší,” oponuje starosta Modravy Antonín Schubert.

Kritizuje i to, že se o výzkumu dozvěděl až od novinářů. Stejně jako předseda Svazu obcí Národního parku Šumava František Nykles. „S ředitelem jsem hovořil ještě ve čtvrtek a o výsledcích výzkumu se dozvídám až od vás. To je špatně,” kroutí hlavou Schubert.

Neúspěšné zalesňování Naopak Hnutí DUHA, které roky usilovalo o zastavení kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších partiích parku, výsledky sčítání mladých stromků nadšeně komentovalo v tiskové zprávě. V ní například napsalo, že pesimistické prognózy některých politiků definitivně končí v říši pohádek.

„Tato inventura definitivně vyvrátila obavy, zda se prales dokáže sám znovu obnovit. Na bavorské straně Šumavy už mají takové výsledky řadu let. Pralesovité porosty se obnovují a odumírají na Šumavě po tisíciletí a pokusy umírající stromy vykácet a holiny pak zalesňovat byly neúspěšné. To totiž vede jenom k mnohem větším škodám. Nové lesy jsou totiž méně odolné,” uzavřel Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.